Párky a cigarety. Na životním stylu Gustáva Husáka se podepsal především pobyt za mřížemi

Zdroj: Profimedia

Uplynulo již 110 let od narození vrcholného představitele Komunistické strany Československa a osmého československého prezidenta Gustáva Husáka. Jaký byl v soukromí a čím doháněl své okolí k šílenství?

Jeho životem byla politika

Politika byla smyslem života Gustáva Husáka. Již jako šestnáctiletý vstoupil do Komunistického svazu mládeže. Během 2. světové války zastával post místopředsedy povstalecké Slovenské národní rady a byl také pověřencem vnitra ve Sboru pověřenců, výkonném orgánu Slovenské národní rady.

Nechyběl ani u komunistického převratu v roce 1948. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se Husák stal členem oficiální československé delegace pod vedením prezidenta Ludvíka Svobody a na představitele SSSR zapůsobil svým pragmatickým vystupováním.

Získaná důvěra mu umožnila stát se prvním tajemníkem KSČ, potažmo později generálním tajemníkem KSČ. V čele komunistické strany zůstal až do roku 1987. Vrcholem jeho politické kariéry bylo zvolení na post prezidenta Československé socialistické republiky. Funkci obhájil i v letech 1980 a 1985. Zemřel krátce po pádu režimu, v roce 1991.

Vězení Husáka silně poznamenalo

Osobnost Gustáva Husáka však formovaly především těžké životní okamžiky. Velmi ho poznamenal život za mřížemi. Zatčen byl už v roce 1951. V roce 1954 byl odsouzen za velezradu, sabotáž a vyzvědačství. V cele měl strávit zbytek života, nicméně po rozsáhlé amnestii prezidenta Antonína Novotného byl v roce 1960 propuštěn na svobodu.

Jako jeden z mála odmítl navzdory mučení přiznat vinu, čímž si pravděpodobně zachránil život. Bití, psychický teror a odpírání spánku, jídla a vody se nutně podepsaly na Husákově osobnosti. Stal se velmi skromným, až asketickým a na ostatní působil jako „psí čumák“.

Český rozhlas přináší vzpomínky Miroslava Kusého, bývalého komunisty a pozdějšího chartisty a disidenta, podle kterého na Husáka zabírala jen jediná věc.

 „On se stal lidským, jenom když přišlo na řadu občerstvení, nějaká ta svačina nebo pečené delikatesy. Možná i proto, co si vytrpěl v kriminále, tak to jídlo intenzivněji prožíval. Tehdy byl takový lidštější, ale to bylo všechno.“

Šetřil časem i penězi

Gustáv Husák nebyl tvrdý pouze na ostatní, ale i na sebe. Téměř veškerý svůj čas věnoval naplnění politických ambicí, v kanceláři trávil minimálně 12 hodin denně. Časem neplýtval ani na pořádné jídlo. K snídani, obědu i večeři prý jedl pouze párky a rohlíky, což některé jeho podřízené dohánělo k šílenství.

Historik Michal Macháček, autor životopisu Gustáva Husáka, ale upřesnil v rozhovoru pro Euro, že československý prezident měl rád i tradiční českou a slovenskou kuchyni, kterou zapíjel pivem, bílým vínem nebo koňakem.

Ve velmi skromném jídelníčku hrálo roli nejen šetření času, ale i peněz. Podle slov Viliama Plevze, Husákova spolupracovníka a životopisce, s sebou Husák vůbec nenosil peníze.

„Já jsem Husáka nikdy neviděl s peněženkou. Když mu došly cigarety, protože byl silný kuřák, tak si ode mě půjčil peníze, poslal šoféra pro cigarety a tím to skončilo. Nikdy mi ty peníze nevrátil. Husák kouřil cigarety značky Phillip Morris, ale ty se mu zdály velmi slabé. Tak je kombinoval s Partyzánkami. Morrisky spíš nabízel hostům,“ řekl podle Českého rozhlasu.

Zdroj: Český rozhlas, Dotyk, Euro

Autor: Dominika Jandorová

Přidat na Seznam.cz