Halucinogenní med: Nepálci kvůli němu riskují životy a nebezpečný je i pro konzumenty

Zdroj: Shutterstock

Tento med byste si na chleba určitě namazat nechtěli. I kdyby vám zachutnal, následné účinky nejsou nic příjemného. Právě kvůli nim našel halucinogenní med uplatnění i ve válkách.

„Šílený“ med

Halucinogenní med má lehce nahořklou chuť a načervenalou barvu a produkuje ho včela skalní (Apis laboriosa), největší včela na světě s délkou něco málo přes 3 cm.

Když se včely živí pylem květů rododendronu, může mít výsledný med halucinogenní účinky. Ještě pozoruhodnější je, že několik druhů rododendronů obsahuje grayanotoxin, který může u lidí a zvířat vyvolat dramatické fyziologické reakce.

Působení na organismus

Výsledkem působení grayanotoxinů je stav depolarizace, kdy dochází k otevření sodíkových kanálů v buňkách, sodíkové ionty volně proudí do buněk a příliv vápníku se zvyšuje. Nárůst vápníku stimuluje uvolňování acetylcholinu.

Nadbytek acetylcholinu způsobuje tzv. cholinergní syndrom, jehož výsledkem je soubor příznaků známých pod toxikologickou zkratkou SLUDGE: Salivation (slinění), Lacrimation (pláč), Urination (močení), Defecation (defekace), Gastrointestinal distress (žaludeční a střevní potíže) a Emesis (zvracení).

V závislosti na množství, které člověk zkonzumuje, mohou reakce sahat od halucinací a zpomalení srdečního tepu až po dočasné ochrnutí a bezvědomí.

Zpráva RSC Advances z roku 2018 uvádí: „Konzumace asi 15 až 30 g šíleného medu vede k intoxikaci a příznaky se objevují po půl hodině až 4 hodinách. Stupeň intoxikace závisí nejen na množství zkonzumovaného medu, ale také na koncentraci grayanotoxinu v medu a sezóně produkce.“

Prohnal řecké vojáky

V moderní době nebylo zaznamenáno žádné úmrtí v důsledku konzumace tohoto medu. Protože však rododendrony kvetou ve vysokých nadmořských výškách a včely často hnízdí na strmých skalách, může být sběr medu nebezpečnější než jeho konzumace.

Ale i konzumace medu může být nepříjemná. Jedna z prvních zpráv o medu pochází od Sokratova žáka Xenofóna z Athén a popisuje, jak v roce 401 př. n. l. procházela Tureckem skupina řeckých vojáků.

Po konzumaci medu ukradeného z úlů na trase zvraceli, měli průjem, byli dezorientovaní a nemohli se postavit na nohy. Druhý den jim však již bylo dobře.

Možné léčivé účinky

Halucinogenní med má i jiné než kulinářské využití. Turecko a Nepál, epicentra produkce „šíleného medu“, jej tradičně pěstují jako lék. Říká se o něm, že zmírňuje hypertenzi, dodává příval energie a je sladkou náhražkou viagry.

Drahý a ilegální

Dnes včelaři v Nepálu a Turecku stále sklízejí „šílený“ med, i když představuje malý zlomek celkové produkce medu v jednotlivých zemích. Obě země umožňují výrobu, prodej a vývoz, ale v některých zemích je látka nezákonná, například v Jižní Koreji, která tuto látku zakázala v roce 2005.

„Šílený“ med patří k nejdražším medům na světě. Na černých trzích asijských zemí, z nichž některé mají velmi přísné protidrogové zákony, se prodává za 1300 až 1800 korun za půl kilogramu.

Zdroj: atlasobscura.com, curiousmeerkat.co.uk, Ullah Sana, Mad honey: uses, intoxicating/poisoning effects, diagnosis, and treatment, 2018, bigthink.com

Autor: Dominika Jandorová

Přidat na Seznam.cz
  • 33
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •