Důraz na rychlý růst vede u kuřat k zdravotním problémům, na které mohou doplatit i konzumenti masa

Zdroj: Shutterstock

V posledních letech způsobila snaha o co nerychlejší růst kuřat a o rychlejší zisk zdravotní potíže chovaných zvířat a problémy s kvalitou masa. Jsou v ohrožení i jeho konzumenti?

Studie zaměřená na brojlery

Vědci z výzkumu Univerzity v Guelphu a společnosti Global Animal Partnership (GAP, nezisková organizace, která se snaží podporovat dobré životní podmínky hospodářských zvířat tím, že hodnotí standardy různých produktů z hospodářských zvířat) zkoumali vývoj rychle rostoucích kuřat neboli brojlerů.

Studie sledovala 7 500 kuřat z 16 různých genetických kmenů a studovala každé hejno, aby určila úrovně aktivity, zdraví nohou a indikátory svalových onemocnění a problémů s orgány.

Zdravotní následky rychlého růstu

Vědci zjistili, že rychleji rostoucí ptáci mají tendenci se pohybovat méně než jejich pomaleji rostoucí protějšky. Úrovně aktivity samy o sobě moc nevypovídají o životních podmínkách kuřete, ale pokud se pták nehýbe, protože nemůže, jeho nohy jsou příliš slabé a to má vliv na kvalitu jeho života.

Zjistili také vyšší koncentrace biochemikálií spojených s poškozením svalů, těžším srdcem a lehčími plícemi. Tyto indikátory naznačují namožené svaly a potenciální problémy s orgány.

Výsledky studií asi těžko přesvědčí značky typu Subway, aby začaly dbát na standardy chovu, větší účinek má odklon od antibiotik, kterými jsou kuřata dopována.

Krmení antibiotiky

Od 40. let 20. století se antibiotika podávají hospodářským zvířatům jako jsou krávy, prasata a kuřata, aby léčila infekce nebo aby se zabránilo šíření nemocí.

Nízké dávky antibiotik se také přidávají do krmiva pro zvířata, aby se podpořil jejich růst, a tím produkce masa nebo mléka v kratší době. Tyto nízké dávky mohou také snížit úmrtnost zvířat a zlepšit jejich reprodukci.

Přísné kontroly

Navzdory tomu je pravděpodobnost, že skutečně konzumujete antibiotika prostřednictvím potravin živočišného původu, velmi nízká.

Ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii i Evropské unii platí v současné době přísná legislativa, která zajišťuje, že se do potravin nedostanou žádné kontaminované produkty.

Kromě toho jsou veterinární lékaři a majitelé zvířat povinni zajistit, aby veškeré živočišné výrobky, které produkují, neobsahovaly léčiva.

Rizika nadužívání antibiotik

Podle některých výzkumů mohou tyto zbytky u lidí způsobit několik závažných vedlejších účinků, jako jsou alergie a mohou negativně ovlivnit zdraví jater, ledvin, reprodukčního systému a imunitního systému.

Z tohoto důvodu Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zavedl přísné předpisy pro minimální dobu povolenou mezi poslední dávkou antibiotik podanou zvířeti a časem porážky.

Jedním z největších rizik nadměrného používání antibiotik je vznik rezistentních bakterií. Studie z roku 2013 objevila, že lidé žijící v blízkosti polí s plodinami postřikovanými hnojivem z prasečí kejdy jsou vystaveni vyššímu riziku infekce rezistentními bakteriemi MRSA.

Studie z roku 2005 zjistila, že ekologicky chovaná kuřata byla kontaminována bakteriemi, jako jsou Salmonella a Campylobacter, častěji než neekologicky chovaná kuřata. Bakterie v bio kuřatech však byly o něco méně odolné vůči antibiotikům.

Zdroj: poultryworld.net, thecounter.org, healthline.com, Casey Joan A., High-density livestock operations, crop field application of manure, and risk of community-associated methicillin-resistant Staphylococcus aureus infection, Pennsylvania, USA, 2013, Cui Shenghui, Prevalence and antimicrobial resistance of Campylobacter spp. and Salmonella serovars in organic chickens from Maryland retail stores, 2005, Torrey Stephanie, In Pursuit Of A Better Broiler: A Comprehensive Study On 16 Strains Of Broiler Chickens Differing In Growth Rates, 2020
Autor: Dominika Jandorová

Přidat na Seznam.cz
  • 1
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •