Na rozdíl od pravěkých lidí máme nepřeberné množství dostupných potravin, paradoxně však máme také více zažívacích problémů. Můžeme poznatky o pravěké stravě aplikovat na náš životní styl?
Pravěký jídelníček
Předpokládá se, že se běžná strava skládala z ovoce, zeleně a zeleniny, ryb a mořských plodů, masa, ořechů a hmyzu.
Velmi ceněnou potravinou byl také med. Ve španělské jeskyni (La Cueva de la Arana) se nachází významná malba, která zobrazuje člověka, jenž jako by sbíral med z hnízda obklopeného včelami; předpokládá se, že malba pochází z období doby kamenné.
Významnou změnu v jídelníčku člověka doby kamenné přineslo široké používání ohně. Předpokládá se, že maso a živočišné produkty tvořily asi dvě třetiny stravy člověka.
Maso jako hlavní složka stravy?
Zastánci paleo diet poukazují na odklon od pravěké stravy a s tím související nárůst onemocnění. Důraz kladou především na nezpracované potraviny a maso, které mělo být hlavní součástí jídelníčku našich předků.
Představa, že se dříve lidé stravovali převážně masem, je však mylná. Ačkoliv bylo důležitou součástí jídelníčku, lov by zdaleka všechny nenasytil. Složení potravy se navíc na různých územích lišilo.
Odlišnosti v trávení napříč etniky
Pro ty z nás, jejichž předkové byli přizpůsobeni rostlinné stravě a mají sedavé zaměstnání, by naopak bylo nejlepší nejíst tolik masa. Vysoká konzumace červeného masa zvyšuje u většiny populace výskyt aterosklerózy a rakoviny.
Skupiny, jako jsou Číňané a Thajci, indiáni kmene Pima na americkém jihozápadě a Bantuové v západní Africe, jejichž předci nechovali skot, a mléko tak měli k dispozici pouze kojenci, zůstávají k laktóze intolerantní.
Lidé se také liší ve schopnosti získávat cukry ze škrobnatých potravin při jejich žvýkání v závislosti na tom, kolik kopií určitého genu zdědili. Populace, které tradičně jedly více škrobnatých potravin, jako například Hadzové, mají více kopií tohoto genu než Jakuti, kteří jedí maso na Sibiři, a jejich sliny pomáhají rozkládat škroby dříve, než se potrava dostane do žaludku.
Nejlepší strava pro všechny neexistuje
Jinými slovy, neexistuje jedna ideální lidská strava. Skutečným znakem lidského bytí není naše chuť na maso, ale naše schopnost přizpůsobit se mnoha životním prostředím a schopnost kombinovat mnoho různých potravin, a vytvářet tak mnoho zdravých jídelníčků.
Tvorba vztahu k potravinám
Pokud si však můžeme něco ze stravy pravěkých lidí vzít, je to důraz na co nejméně zpracované potraviny. Jak upozorňuje archeolog, technolog, šéfkuchař a autor knihy Jíst jako člověk doktor Bill Schindler, ztratili jsme kontakt s tím, co jíme.
S procesy, jako je vaření a kvašení, které pomohly diverzifikovat naši stravu a zajistily, aby byla bezpečná, jsme totiž zašli příliš daleko. Místo na zdraví konzumenta se hledí na trvanlivost a cenu.
Dr. Schindler říká, že nejlepší je začít v kuchyni. Zkuste si potraviny, které jíte nejčastěji, připravit od základu doma. Díky tomu získáte k dané potravině vztah a budete mít přehled, jaké složení by opravdu měla mít, což vám usnadní výběr i v supermarketu.
Zdroj: Katie Couric Media, National Geographic, Licious
Autor: Dominika Jandorová
