Z historie je známá celá řada případů, kdy lidé pojídali lidské maso. Kanibalismus, který se rozvinul v 16. století v Číně, je ale přesto velmi ojedinělý a zvláštní. Lidé před smrtí své tělo totiž ke konzumaci nabídli dobrovolně. A to, jakým způsobem se upravovalo, není pro slabé žaludky.
Starší lidé, kteří věděli, že se jejich konec blíží, běžně v daném období v Číně své tělo nabízeli k takzvaně léčebným účelům. Věřili tomu, že pojídání jejich ostatků může někomu dalšímu pomoci zlepšit zdraví, a dokonce i prodloužit život, popisuje Antient Origins.
Mumie nakládané v medu
Po smrti člověka došlo k jeho postupné změně v podstatě na mumifikovanou sladkost. Ostatky se nakládaly v medu, ve kterém se postupně rozpadaly. Nejhorší představou na celém procesu je pravděpopdobně to, že vše začalo ještě ve chvíli, kdy byl člověk naživu, uvádí All That’s Interesting.
Lidé, kteří tušili, že se blíží jejich konec, přestali jíst slané potraviny. Živili se především ovocem a medem, ve kterém se dokonce jednou za několik dní také vykoupali. Jelikož tato strava oslabenému tělu nemohla dlouho stačit, smrt přišla obvykle velmi brzy.
Po smrti se tělo člověka uložilo do dřevěné rakve, která byla taktéž naplněna medem. V té se potom nechávalo mumifikovat někdy i déle než 100 let. Protože se med nikdy nekazí a má antibakteriální vlastnosti, stal se z něj účinný konzervant.
Lék na bolesti i závažné nemoci
Lidé věřili tomu, že konzumace těchto medových mumií může vést ke zmírnění bolestí při nejrůznějších nemocích, že z těla vyžene zlé duchy a pomůže od psychických i fyzických problémů.
Ačkoli se tato metoda praktikovala dlouhá staletí, vědci nikdy nepotvrdili, že by skutečně konzumace mrtvol měla na člověka takový vliv. Dokonce se jim ani nepodařilo přijít na to, proč si to lidé kdy mohli myslet, doplňuje Medium.
Zdroj: All That’s Interesting, Medium, Antient Origins
Autor: Šárka Cvrkalová
