Jedlá housenka: Zdroj bílkovin šetrný k životnímu prostředí. Jedná se o ceněnou gurmánskou pochoutku

Zdroj: Shutterstock

Hmyz na talíři není žádnou novinkou a lidé se s tímto nutričně bohatým zdrojem bílkovin na talíři potkávají stále častěji. Zvědavci mohou různé druhy housenek, červů nebo kobylek ochutnat na mnoha gastronomických výstavách anebo třeba během dovolené v cizině.

Přežít by se na tom dalo

Část světové populace už konzumuje tento druh stravy déle, bez ohledu na módní trendy. Důvod je jasný. V chudých zemích je to možnost, jak získat cenné živiny jednoduchým způsobem a bez nutnosti velkých finančních výdajů.

Housenka tlustá jako doutník

Gonimbrasia belina je známá jako můra císařská a její housenky jsou velice žádané. V jižní Africe jde o jednu z důležitých potravin, která už se každodenně objevuje v kuchyni. Pro turisty, kteří navštíví třeba zimbabwské hlavní město Harare, jsou potom připraveny ve stáncích košíčky s touto vyhledávanou specialitou.

Můra naklade vajíčka na listy. V okamžiku, kdy se vylíhnou housenky, začnou hltat listy a nedělají prakticky nic jiného. Asi pětkrát svléknou kůži a rostou doslova před očima. Když přijde čas sběru, housenka se na jednom konci sevře a vymáčkne se z ní část natrávených listů a vnitřnosti. Pokud uvnitř housenky zůstane část natrávené potravy, není to na škodu a pokrm získá lehce čajovou příchuť. Těla housenek se potom nakládají, suší, udí nebo rovnou usmaží a sní.

V Zimbabwe jsou tyto housenky pojmenované „mopane“, protože se vyskytují na stromech zvaných mopany z čeledi bobovitých. V jižní Africe jde často o dominantní dřevinu.

Ve venkovských oblastech jde už základní součást stravy. Vykrmení housenky trvá asi šest týdnů. Když jsou dostatečně tučné, vesničané přeruší práci na farmách, vezmou vědra a hromadně odcházejí sbírat vypasené housenky.

Housenky mohou být dlouhé jako dlaň a tlusté jako doutník. Sběrači je opatrně oklepávají a odtrhávají ze spodních větví a z vrchních větví je sundávají za pomoci dlouhých holí. Práce se účastní muži i ženy a přesouvají se od jednoho stromu ke druhému, dokud nemají vědra plná. Práce je to trochu špinavá, protože vymačkaných tekutin z těl housenek je hodně.

Sběr pro vlastní potřebu i na prodej

Během období sklizně jsou verandy domů s hliněnými zdmi pokryté obrovským množstvím housenek, které si vesničané nechávají vysušit na slunci, což je nejsnadnější způsob, jak se dají uskladnit.

Část sklizně potom místní vesničané odnášejí prodat na trh do města, kde se nejčastěji nabízí jako křupavá lahůdka, kterou lidé pojídají z košíčků, podobně jako jsou u nás oblíbené bramborové lupínky. Obchodníci mají mnoho vyzkoušených obchodních triků, dávají turistům ochutnat zdarma a zboží jde velice dobře na odbyt.

Pro místní obyvatele jsou housenky tříděné podle velikostí a podle místa sklizně. Znalci dávají přednost housenkám z určité oblasti, což má údajně vliv na chuť. Pro většinu kupujících to ale velký význam nemá.

Mopane je především zdravý a levný zdroj živin. Podle odborníků na výživu obsahuje až třikrát více bílkovin než hovězí maso.

Zdroj bílkovin šetrný k životnímu prostředí

Z ekologického hlediska potom takový zdroj bílkovin nepředstavuje na rozdíl od hovězího masa, žádnou zátěž pro životní prostředí. V porovnání s hovězím se také spotřebuje pro výkrm housenek mnohem méně listů, pokud se srovná stejná hmotnost. Mopane má dnes široké využití a prodává se nejen po celé Africe, ale tuto delikatesu lze ochutnat třeba i v afrických restauracích v Paříži. Často se podávají s pikantní omáčkou nebo opražené s arašídovým máslem a s kukuřičnou kaší.

Zdroj: atlasobscura.com, arabnews.com
Autor: Lída Kropáčková

Přidat na Seznam.cz
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •