Jak se nechtěné krůtí ocasy staly samojským národním pokrmem

Zdroj: Shutterstock

Intenzivní chov živočichů je obrovské celosvětové odvětví, které každoročně nabízí miliony tun hovězího, vepřového a drůbežího masa. Ovšem některé části zvířecích těl nejsou příliš žádané a mezi ně patří i krůtí ocasy.

Nežádoucí části

Na Den díkůvzdání krocani zdobí téměř 90 procent amerických stolů. Ale jedna část tohoto ptáka se nikdy na stůl nedostane a tou je ocas.

Osud tohoto tučného kusu masa nám ukazuje bizarní vnitřní fungování globálního potravinového systému, kde se při konzumaci většího množství jedné potraviny produkují méně žádoucí kusy a části.

To pak vyvolává poptávku jinde – v některých případech tak úspěšně, že se časem stanou národní pochoutkou.

Co s nimi

Není jasné, proč jsou krocani do amerických obchodů dodáváni bez ocasů. Může však jít jednoduše o ekonomické rozhodnutí, jelikož lidé nepřišli tučnému ocasu na chuť.

Konzumace krůt byla před druhou světovou válkou pro většinu spotřebitelů novinkou. Krůty se zvětšily a dnes váží v průměru kolem 30 kilogramů ve srovnání s 13 kilogramy ve 30. letech 20. století.

Drůbežářský průmysl však nenechal krocaní ocasy ležet ladem a rozhodl se je vyvážet do tichomořských ostrovních komunit, kde byl nedostatek živočišných bílkovin.

V 50. letech 20. století začaly americké drůbežářské firmy vyvážet krůtí ocasy spolu s kuřecími hřbety na trhy na Samoi.

Vztah jídla a prostředí

Dovozci vyvážející krutí ocasy použili osvědčenou strategii, která jim zajistila věrné odběratele. Chuť potravin nelze oddělit od prostředí, ve kterém se konzumují. Čím přátelštější je atmosféra, tím spíše budou mít lidé s daným jídlem spojené pozitivní pocity.

Potravinářské firmy to vědí už po generace. Proto je Coca-Cola již více než sto let všudypřítomná u baseballových hřišť.

To také vysvětluje americkou náklonnost ke krocanovi a dalším klasickým pokrmům na Den díkůvzdání. Svátky mohou být stresující, ale také zábavné a hlavně se při nich schází rodinní příslušníci.

Dovážený národní pokrm

Levné potraviny jako krůtí ocásky začaly vytlačovat ty tradiční, které byly dražší a jejich příprava časově náročnější.

Tento proces gastronomické integrace byl tak úspěšný, že během jedné nebo dvou generací se na potraviny jako kachní jazyk, krůtí ocásky a kuřecí stehýnka začalo pohlížet nikoli jako na cizí, ale jako na součást místní kuchyně.

Ukazuje se, že chuť těchto potravin nelze oddělit od pocitu pospolitosti, přátel a rodiny. A pokud je už někdo jí sám, je to ve chvíli, kdy má volno. A chvíle odpočinku je také silným lákadlem.

Příliš tučná svačinka

Krůtí ocásky se objevují také v diskusích o zdraví. Na Americké Samoi je 75 procentní míra obezity. Samojské úředníky to znepokojilo natolik, že v roce 2007 zakázali dovoz tučných krůtích ocásků.

Podle pravidel Světové obchodní organizace ale země a území obecně nemohou jednostranně zakázat dovoz komodit, pokud pro to neexistují prokazatelné důvody v oblasti veřejného zdraví.

Samoa byla nucena zrušit svůj zákaz v roce 2013 jako podmínku vstupu do WTO, a to bez ohledu na své zdravotní obavy.

Zdroj: earthisland.org, atlasobscura.com
Autor: Dominika Jandorová

Přidat na Seznam.cz
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •