Dieta dobyvatelů: Jak se udržovali ve formě Vikingové

Zdroj: Shutterstock

Legendy o těchto udatných bojovnících posloužily k vzniku řady populárních filmů a seriálů. Národ Vikingů vynikal bojovým uměním, odvahou a skvělou fyzickou kondicí. Za tu rozhodně z části vděčili své stravě, kterou si dokázali obstarat i na dlouhou a krutou zimu.

Jak se stravovali nejkrvavější dobyvatelé historie

Vikingové pěstovali plodiny. I přes méně úrodnou půdu a drsné klima měli své zahrady a chovali hospodářská zvířata.

Jedli hlavně to, co si vyprodukovali a byli to také zdatní lovci. Dokázali využít dary přírody a sbírali vše, co se dalo nějakým způsobem využít.

Jejich farmy nebyly nijak velké, ale stačily k produkci dostatečného množství plodin a k vykrmení zvířat na maso.

Běžná denní strava

V typický den na farmě rodina jedla dvě jídla. Denní jídlo (dagmal) se podávalo hodinu po vstávání. Rodiče většinou snědli to, co zůstalo od večeře. Přidali chléb a ovoce. Děti si daly kaši a sušené ovoce nebo třeba podmáslí a chleba.

Večeře (battmal) mohla být sestavená z ryb nebo masa dušených se zeleninou. Mohli také sníst trochu sušeného ovoce s medem jako sladkou pochoutku. Med byl jediným sladidlem, které Vikingové znali.

Vikingové denně pili pivo, medovinu nebo podmáslí.

Příprava jídla se nelišila od jiných národů

Ženy vařily maso, zeleninu a chleba nad otevřeným ohništěm uprostřed haly. Vikinská manželka maso buď opékala na rožni nad ohněm, nebo ho vařila v železném kotlíku. Vikingové milovali bohatá dušená jídla, takže maso, zelenina a divoké byliny se často dusily v kotlíku s vodou. Chléb se pekl na plochých kamenech nebo železných plotnách nad ohněm. Sůl a pepř byly dostupné většině Vikingů, zatímco dražší koření se dováželo a přidávalo do jídel bohatších Vikingů.

Co se pěstovalo na rodinných farmách

V chladnějším klimatu se pěstoval ječmen a oves. Obiloviny využívali na výrobu piva, chleba, kaší a přidávali je do dušených jídel. Ječmen byl zpracovaný hlavně na výrobu piva, které dochucovali chmelem. Z ječmene a ovsa se umlela mouka a po přidání vody vzniklo těsto, které na plotnách na ohni upekli na chléb.

Vikingové konzumovali různé druhy zeleniny včetně zelí, cibule, česneku, pórku, tuřínu, hrášku a fazolí. Ženy a děti sbíraly také divoké rostliny a byliny (kopřivy, řeřichu). Kopr, petržel, hořčice, křen a tymián našly své místo na zahrádce.

Vegetariáni rozhodně nebyli

Podstatnou část stravy tvořilo maso. Skandinávci chovali krávy, koně, kozy, prasata, ovce, slepice a kachny. Jedli hovězí, kozí, vepřové, skopové, jehněčí, kuřecí a kachní maso a občas i koňské maso. Slepice a kachny produkovaly vejce, takže

Vikingové jedli jejich vejce stejně jako vejce získaná od volně žijících mořských ptáků. Protože většina Vikingů žila na pobřeží, jedli všechny druhy ryb, jak mořské, tak sladkovodní. Ryby tvořily dobrých 25 procent jejich stravy.

Vyráběli si také sýry, tvaroh a máslo. Kyselá syrovátka se používala ke konzervaci masa v zimě.

Zásoby na zimu musely být velké

Přestože v zimě a zjara nebylo moc čerstvých potravin, dokázali si nasušit velké množství lesních plodů, sklízeli z divoce rostoucích lísek ořechy. Pěstovali jablka a hrušky. Maso a ryby si nasolili, sušili a udili. Uskladnili také velké množství obilovin.

Archeologické nálezy dokazují, že ani v zimě netrpěli nedostatkem vitaminů a minerálů.

Doba Vikingů nebyla dobou, kdy by se člověk musel starat o obsah tuku. Vikingové potřebovali veškerou energii, kterou mohli získat, zvláště v zimě. Maso, ryby, zelenina, obiloviny a mléčné výrobky; to vše bylo důležitou součástí jejich stravy. Sladké jídlo se konzumovalo ve formě bobulí, ovoce a medu. V Anglii byli Vikingové často popisováni jako nenasytní. Jedli a pili podle Angličanů příliš mnoho.

Zdroj: en.natmus.dk, historyonthenet.com
Autor: Lída Kropáčková

Přidat na Seznam.cz
  • 1
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •