Tento med byste si na chleba určitě namazat nechtěli. I kdyby vám zachutnal, následné účinky nejsou nic příjemného. Právě kvůli nim našel halucinogenní med uplatnění i ve válkách.
„Šílený“ med
Halucinogenní med má lehce nahořklou chuť a načervenalou barvu a produkuje ho včela skalní (Apis laboriosa), největší včela na světě s délkou něco málo přes 3 cm.
Když se včely živí pylem květů rododendronu, může mít výsledný med halucinogenní účinky. Ještě pozoruhodnější je, že několik druhů rododendronů obsahuje grayanotoxin, který může u lidí a zvířat vyvolat dramatické fyziologické reakce.
Působení na organismus
Výsledkem působení grayanotoxinů je stav depolarizace, kdy dochází k otevření sodíkových kanálů v buňkách, sodíkové ionty volně proudí do buněk a příliv vápníku se zvyšuje. Nárůst vápníku stimuluje uvolňování acetylcholinu.
Nadbytek acetylcholinu způsobuje tzv. cholinergní syndrom, jehož výsledkem je soubor příznaků známých pod toxikologickou zkratkou SLUDGE: Salivation (slinění), Lacrimation (pláč), Urination (močení), Defecation (defekace), Gastrointestinal distress (žaludeční a střevní potíže) a Emesis (zvracení).
V závislosti na množství, které člověk zkonzumuje, mohou reakce sahat od halucinací a zpomalení srdečního tepu až po dočasné ochrnutí a bezvědomí.
Zpráva RSC Advances z roku 2018 uvádí: „Konzumace asi 15 až 30 g šíleného medu vede k intoxikaci a příznaky se objevují po půl hodině až 4 hodinách. Stupeň intoxikace závisí nejen na množství zkonzumovaného medu, ale také na koncentraci grayanotoxinu v medu a sezóně produkce.“
Prohnal řecké vojáky
V moderní době nebylo zaznamenáno žádné úmrtí v důsledku konzumace tohoto medu. Protože však rododendrony kvetou ve vysokých nadmořských výškách a včely často hnízdí na strmých skalách, může být sběr medu nebezpečnější než jeho konzumace.
Ale i konzumace medu může být nepříjemná. Jedna z prvních zpráv o medu pochází od Sokratova žáka Xenofóna z Athén a popisuje, jak v roce 401 př. n. l. procházela Tureckem skupina řeckých vojáků.
Po konzumaci medu ukradeného z úlů na trase zvraceli, měli průjem, byli dezorientovaní a nemohli se postavit na nohy. Druhý den jim však již bylo dobře.
Možné léčivé účinky
Halucinogenní med má i jiné než kulinářské využití. Turecko a Nepál, epicentra produkce „šíleného medu“, jej tradičně pěstují jako lék. Říká se o něm, že zmírňuje hypertenzi, dodává příval energie a je sladkou náhražkou viagry.
Drahý a ilegální
Dnes včelaři v Nepálu a Turecku stále sklízejí „šílený“ med, i když představuje malý zlomek celkové produkce medu v jednotlivých zemích. Obě země umožňují výrobu, prodej a vývoz, ale v některých zemích je látka nezákonná, například v Jižní Koreji, která tuto látku zakázala v roce 2005.
„Šílený“ med patří k nejdražším medům na světě. Na černých trzích asijských zemí, z nichž některé mají velmi přísné protidrogové zákony, se prodává za 1300 až 1800 korun za půl kilogramu.
Zdroj: atlasobscura.com, curiousmeerkat.co.uk, Ullah Sana, Mad honey: uses, intoxicating/poisoning effects, diagnosis, and treatment, 2018, bigthink.com
Autor: Dominika Jandorová
