Na některé potraviny dopadá změna klimatu už teď. Těchto bude v blízké budoucnosti nedostatek

Zdroj: Shutterstock

Klima se mění, o tom pochybuje asi už málokdo. Nechme nyní stranou to, jak moc se na změně klimatu podílí člověk. Místo toho se podívejme, jak měnící se klimatické podmínky již nyní působí na některé typy potravin.

Pšenice

Pšenice je ohrožena suchem a zvyšující se hladinou oxidu uhličitého. Vědci předpokládají, že i kdybychom zastavili růst globální teploty o 2 °C, plochy, kde se pěstuje pšenice, postižené suchem, se v příštích 20 až 50 letech zdvojnásobí.

Zvyšující se hladina CO2 může tuto situaci částečně kompenzovat tím, že podpoří fotosyntézu a zvýší výnosy, ale nedávné shrnutí Lewise Zisky naznačilo, že zvyšující se hladina CO2 také připraví pšenici a další rostliny, jako je ječmen, brambory a rýže, o značné množství živin.

Sardinky

Malé ryby v otevřených vodách, jako jsou sardinky, sledi a ančovičky, patří mezi druhy, které jsou nejšetrnější k životnímu prostředí a jejichž lov vyžaduje nejmenší množství paliva.

Rostoucí teplota oceánů je však pro larvy, kterými se sardinky živí, smrtelně nebezpečná. Jsou totiž závislé na planktonu, kterého v některých částech světa ubývá v důsledku stále proměnlivějších větrných podmínek.

Mandle

V Kalifornii se pěstuje přibližně 80 % světové produkce mandlí. Jejich pěstování vyžaduje velké množství vody a vzhledem k tomu, že Kalifornie čelí nedostatku vody, můžeme očekávat problémy.

Kromě dešťových srážek se kalifornští zemědělci spoléhají na tání sněhu z pohoří Sierra Nevada, který teče do zavlažovacích kanálů státu. Jenže v důsledku klimatických změn se hromadí méně sněhu a dříve taje.

Vinná réva

Vinné hrozny vyžadují nadstandardní klimatické podmínky, aby se z nich dala vyrobit vína s přesně vyváženým obsahem cukru, kyselin a tříslovin. Pěstitelé již nyní vstupují do oblastí, které byly dříve pro tuto plodinu příliš chladné, a hledají nadmořské výšky, kde jsou teploty stabilnější.

Sucho, záplavy, krupobití, požáry a nepředvídatelné deště a mrazy hrozí tím, že výnosy budou nižší. Nedávná studie Ignacia Morales-Castilla a kolektivu předpověděla, že pokud se globální teplota zvýší o 2 °C, vhodné oblasti pro pěstování vinné révy se mohou do konce století zmenšit až o 56 %.

Měkkýši

Mláďata měkkýšů, jako jsou ústřice a hřebenatky, si začínají vytvářet schránky ve velikosti mezi zrnkem prachu a čočkou, kdy filtrují vápník a uhličitany z oceánských vod.

Jak se však zvyšuje kyselost oceánů v důsledku stoupající hladiny CO2, počet uhličitanových iontů ve vodě klesá. Měkkýši, kteří nejsou schopni budovat své schránky, umírají nebo rostou pomaleji, čímž se stávají zranitelnějšími vůči predátorům. A mořské plody tak budou čím dál vzácnější.

Káva

Vyšší teploty, intenzivnější déšť a trvalá vlhkost vzduchu způsobily, že kávové plantáže se staly pohostinnými pro houbu „rez kávová“. Ta obsadí listy kávovníku rezavě zbarvenými sporami, šíří se ze stromu na strom a znemožňuje rostlinám fotosyntézu a produkci ceněných kávových plodů.

V letech 2012 až 2017 kávová rez vyhnala z půdy téměř 2 miliony zemědělců. Studie Christiana Bunna odhaduje, že v důsledku globálního oteplování bychom do roku 2050 mohli přijít o 50 % půdy vhodné k pěstování kávy.

Zdroj: rollingstone.com, Lewis H. Ziska, Rising Carbon Dioxide and Global Nutrition: Evidence and Action Needed, 2022, Ignacio Morales-Castilla, Diversity buffers winegrowing regions from climate change losos, 2020, Christian Bunn, A bitter cup: climate change profile of global production of Arabica and Robusta coffee, 2014
Autor: Dominika Jandorová

Přidat na Seznam.cz
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •