Znáte někoho, kdo se nepotkal v dětství s příběhem o Jeníčkovi a Mařence? Tento příběh bratří Grimů je jako nesmrtelná reklama na perník. Příběh byl poprvé publikovaný v roce 1812, potom byl v průběhu času parodován, revidován a moderně interpretován. A v roce 1963 to přišlo!
Jak to bylo s Jeníčkem a Mařenkou
Podle knihy Die Wahrheit über Hänsel und Gretel (Pravda o Jeníčkovi a Mařence) byli oba sourozenci ve skutečnosti dospělými pekaři, kteří žili v polovině 17. století v Německu.
A jak to vypadá, tito sourozenci zavraždili cukrářku, aby jí ukradli recept na sladkou pochoutku, která připomíná perník. Kniha zveřejnila i dotyčný recept a přiložila archeologické nálezy, které mají skutečný příběh doložit.
Pravda o Jeníčkovi a Mařence vyvolala pozdvižení. Média tento příběh převzala a přeměnila ho na celostátní zprávy.
„Kniha týdne? Ne, je to kniha roku a možná i století!“ vyhlásil západoněmecký bulvární deník Abendzeitung v listopadu 1963.
Novinka pronikla dokonce do světa a zahraniční listy se začaly zajímat o zveřejnění příběhu. Turisté z Dánska začali hromadně cestovat do zmíněných lesů Bavorska a Hesenska a pátrat po zmíněném domě, kde měla žít údajná cukrářka – čarodějnice.
Dokonale smyšlený příběh
Po podrobném přezkoumání se ale nic z toho neukázalo jako pravda. Ve skutečnosti by mělo jít o falešný příběh německého spisovatele dětských knih Hanse Traxlera, který se proslavil především svým humorem.
„V roce 1963 uplynulo 100 let od smrti Jacoba Grimma“, uvedl devadesátiletý Traxler žijící ve Frankfurtu. „Je tedy na čase se vrátit k nejslavnější pohádce o Jeníčkovi a Mařence“.
Poté zveřejnil svou teorii, kterou později výzkumnice „původu pohádek“ Dr. Claudie Schwabe označila jako jeden z největších a nejsofistikovanějších podvodů, na který naletělo i mnoho akademiků a vědců.
Pátrání Traxlera
Traxler představil hrdinu George Ossegga, který byl učitelem a amatérským archeologem. Podobně jako slavný německý archeolog Heinrich Schliemann, který byl posedlý odhalením tajemství města zvaného Trója, Ossegg byl přesvědčený o tom, že najde dům čarodějnice z pohádky Jeníček a Mařenka.
Podle Traxlera byl Ossegg a jeho studenti v roce 1945 v malé vesnici Steinau an der Straße v německé spolkové zemi Hesensko. Tam se Ossegg setkal s místním farmářem, který o blízkých lesích Spessart hovořil jako o Hexenwaldu neboli „čarodějnickém lese“. Tvrdil, že jeho dědeček viděl dům čarodějnice na vlastní oči. Ossegga příběh zaujal, a přestože se vrátil do rodné Prahy, měl v plánu se do oblasti vrátit.
To se mu podařilo až v roce 1962 a tentokrát se rozhodl, že bude číst Jeníčka a Mařenku jako skutečný příběh.
Vydal se hledat mýtinu, kde děti opustili rodiče. Udělal to tak, že osmiletému chlapci naplnil kapsy kamínky a nechal ho jít do lesa a cestou je upouštět. Ale žádná mýtina se nenašla. Když Ossegg sám experiment zopakoval, ocitl se na louce.
Na základě výsledků experimentu Ossegg dospěl k závěru, že Jeníček a Mařenka nebyli děti, ale spíše dospělí.
Dále se Ossegg rozhodl najít dům čarodějnice. Po dvouměsíčním pátrání našel ruiny domu čarodějnice a zachovalé základy čtyř pecí. Uvnitř jednoho z nich objevil částečně ohořelou ženskou kostru. Podle rozbitých dveřních pantů usoudil, že Jeníček a Mařenka se vloupali do domu čarodějnice, zabili ji a pokusili se její tělo spálit. Ve zřícenině domu našel Ossegg plechovou krabičku, ve které byly ohořelé kuchařské receptury a nástroje cukrářské výroby.
Podrobným šetřením badatel odhalil dialekt města v spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, a právě tam začal studovat archivní záznamy. Našel zprávu o soudním procesu s pekařskou čarodějnicí v roce 1647.
Kdo byla oběť Jeníčka a Mařenky
Pekařka Katharina Schraderinová vytvořila svůj slavný recept, když pracovala v opatství Quedlinburg. Jiný pekař Hans (Jeníček) se s ní chtěl oženit, aby získal recept. Když mu plány nevyšly, spolu se sestrou našli dům čarodějnice a zabili ji.
Později byl Hans souzený za vraždu, ale dokázal soud přesvědčit, že zabitá žena byla kanibalská čarodějnice a byl osvobozený. Odstěhoval se do Norimberku a zde zpopularizoval své pekařské recepty.
Nakonec vyšlo najevo, že celý příběh je vymyšlený a čarovný recept pochází ze staré kuchařky.
Zdroj: atlasobscura.com
Autor: Lída Kropáčková
