Do pečení vánočky se pustila i herečka Laďka Něrgešová. Zkuste její vánočku z osmi pramenů

vanocka
Zdroj: Shutterstock

Pečení vánoček ve velkém už je legendární ve spojení s Monikou Absolonovou a teď se svým pečením pochlubila další celebrita. Pokud se vám při zaplétání vánočky pletou ruce, tak určitě oceníte i video návod, jak postupovat.

Proč je toto sladké pečivo symbolem Vánoc

Pokud je sladké pečivo z kynutého těsta dobře vytvarované, má připomenout malého Ježíška, který je zabalený v peřince. Je to tedy symbol nového života a plodnosti.

Pravá vánočka se plete z devíti pramenů, které mají svůj význam. Vespod jsou čtyři prameny, které symbolizují přírodní živly: vodu, zemi, oheň a vzduch. V prostřední vrstvě mají být tři prameny jako cit, rozum a vůle člověka. A poslední horní vrstva je správně ze dvou pramenů, které jsou odrazem cesty lásky a vědění.

Od 14. století, kdy se začala péct, vzniklo mnoho variant, které si lidé přizpůsobili svému umu a vkusu.

Původně bylo podle webu Rakváči pečení vánoček čistě prací pekařů. Pekařský cech byl velmi uznávaný a s vánočkami bylo spojeno mnoho tradic. Například v Praze na Štědrý den odpoledne neslo vánočku na Pražský hrad šest pekařských tovaryšů. Lidé už na jejich průchod městem čekali. Velkou vánočku, která byla určena pro purkrabího, hlídala často cestou městská stráž, aby se do cíle dostala v pořádku.

V 18. století už se toto sladké pečivo s hrozinkami a mandlemi začalo běžně péct doma a rodinné recepty se pečlivě střežily a předávaly z generace na generaci. A nebylo to jen obyčejné pečení, ale slavnostní rituál. Hospodyně se oblékla do sváteční bílé zástěry, uvázala si šátek a mlčky zadělala těsto. Do těsta se mohla zapracovat i mince. Ta strávníkovi, který ji ve svém kousku našel, měla zvěstovat rok plný zdraví a hojnosti. Připálená nebo prasklá vánočka byla špatným znamením.

Vánočka, kterou doporučuje Laďka Něrgešová

Upéct takovou vánočku by mělo být snadné i pro méně nadané a zručné kuchařky. Suroviny by měly být pokojové teploty.

Na recept budete potřebovat: 100 ml teplého mléka, 50 g cukru, ½ droždí. Z těchto surovin se udělá kvásek. Pokud je v místnosti teplo, měl by být hotový do 20 minut.

To je právě tak doba na nakrájení mandlí a hrozinek předem namočených v rumu.

V míse se utře 100 g cukru, ke kterému se navíc přidá jeden vanilkový, a 3 vaječné žloutky. K jemně utřené pěně se přidá tuk – nejlépe 60 g másla a 60 g sádla. Do těsta patří 600 g polohrubé mouky, 140 ml vlažného mléka, kvásek, hrst mandlí, hrozinky v rumu, citronová kůra, sůl. Vypracované těsto se nechá v přikryté míse kynout na teplém místě 2 až 3 hodiny.

Příprava na zapletení vánočky

Těsto se rozdělí na 8 dílů a postupně se každý z nich rozválí na stejně dlouhé prameny – všechny by měly mít asi 50 cm. Spojí se do „sukýnky“ a stačí postupovat v pletení podle návodu. Nejde sice o klasickou devítipramennou vánočku, ale i tak vypadá dobře.

Zapletená vánočka se na plechu nechá ještě znovu kynout – přikrytá, aby neoschla. Za 1 až 2 hodiny je těsto připraveno k pečení. Vánočka se potře vajíčkem a dá se péct do trouby vyhřáté na 200 °C. Asi po 10 minutách se vytáhne, znovu potře, posype mandlemi a dopeče se při teplotě 160 °C asi 35 minut.

Zdroj: facebook, rakvaci.cz

Autor: Lída Kropáčková

Přidat na Seznam.cz