Buřtguláš: klasika české kuchyně, která vašemu zdraví ale rozhodně neprospěje

Tradiční český buřtguláš
Buřtguláš s chlebem

Buřtguláš patří k tradičním pokrmům české kuchyně. Ačkoli se jedná o jídlo chutné, levné a snadno připravitelné, z hlediska zdraví si jím v žádném případě neprospějete.

Pohled do historie guláše

Guláš je původně maďarský pokrm, jehož historie zřejmě sahá až do 9. století, může být ale ještě daleko starší. Nejprve se vyráběl tak, že se na otevřeném ohni v kotlíku uvařily (hovězí) masové kostky v omáčce z cibule, jež se okořenila paprikou. Šlo přitom spíše o polévku, protože se guláš původně nijak nezahušťoval. V 19. století ovšem získal velkou popularitu i v dalších částech Rakouska-Uherska, a to jak ve Vídni, tak v českých zemích. Postupem času také vznikla řada variant, mezi něž patří i buřtguláš, který patří ke klasikám české kuchyně. 

Buřtguláš jako chutné, levné a snadno připravitelné jídlo

Buřtugláš je dlouhodobě oblíbený nejen pro svou chuť, ale také díky tomu, že se jedná o jídlo levné a časově nenáročné. Zvládnou jej tedy uvařit i úplní začátečníci. Existují dokonce lidé, kteří umí připravit pouze guláš a v podstatě nic jiného. Ostatně příprava buřtguláše zabere asi jen 30 minut a jediné, co musíte udělat, je nakrájet cibuli, brambory a uzeninu. Vše následně osmahnete na rostlinném oleji či na sádle, zalijete vodou, dochutíte solí a kořením a zahustíte. Skutečně se tedy nejedná o vysoké kulinářské umění.

Varianty buřtguláše. Je libo jemný, anebo pálivý?

Ačkoli jsou základem buřtguláše samotné špekáčky, můžete použít i jakoukoli jinou uzeninu (párky, točený salám apod.). Pokud máte radši pikantnější pokrmy, lze do guláše nakrájet rovněž ostřejší klobásu. Nemáte-li ji po ruce, stačí přidat mletou pálivou papriku na místo sladké. Koření můžete použít dle chuti. Někdy se do buřtguláše kromě soli přidává pouze mletá papriky, jindy i pepř a gulášové koření a v některých variantách i kmín, majoránka, česnek a dokonce i oregano či bazalka.

Buřtguláš do zdravého jídelníčku určitě nepatří!

Takové konstatování zřejmě pro nikoho nebude překvapením. Uzeniny totiž patří k nejnezdravějším surovinám vůbec. A pokud je navíc opečete na přepáleném oleji či sádle, získáte skutečně nezdravou „bombu“. V buřtguláši se navíc neobjevuje mnoho surovin, které by šlo označit za zdraví prospěšné. A když, tak v minimální množství. Pokud si tuto klasickou českou pochutinu uděláte jednou za čas, samozřejmě nepůjde o nic špatného, ale častěji bychom vám ji rozhodně nedoporučovali.

Zajímavosti o buřtguláši

  • Samotné slovo „guláš“ pochází z maďarského slova gulya, což je výraz pro „stádo hovězího dobytka“. Z něho pak vzniklo označení pokrmu, totiž gulyás.
  • Nyní už zřejmě nepřekvapí, že se guláš dříve dělal pouze z hovězího masa. Špekáčky, jež jsou směsí hovězího a vepřového masa a špeku, tedy rozhodně nejsou původní ingrediencí.
  • Chcete-li si udělat buřtguláš zdravější, anebo nejíte maso, můžete z něj odstranit uzeninu. Sice se pak bude jednat „pouze“ o bramborový guláš, ale ten je také výborný.
  • Připravit si ale lze i veganskou verzi buřtguláše, kdy do něj přidáte sójovou „uzeninu“. Pokud ale chcete zdravější alternativu, použijte spíše cizrnu, která se do guláše velmi hodí.
  • Guláš je v Maďarsku vždy podáván s bílým chlebem, což je tradicí i v našich luzích a hájích. Na druhou stranu bílým pečivem „nezdravost“ buřtguláše příliš nevylepšíte.
Přidat na Seznam.cz