Proč ženy během karantény přibraly více než muži. Vinu nese i domácí výuka dětí

Zdroj: Shutterstock

Pandemické restrikce zásadně ovlivnily náš denní režim a míru pohybu. Není tedy divu, že se karanténní opatření podepsala i na váze. Na některé skupiny však měla větší efekt, jak informuje Daily Mail.

Rozdíly mezi pohlavími

Výzkumníci analyzovali údaje o 938 000 dospělých Britech a zjistili, že omezení během pandemie měla na obě pohlaví rozdílný dopad. U žen byla o 44 % vyšší pravděpodobnost, že se z nadváhy stane obezita.

Profesor Thomas Yates, který se podílel na studii Leicesterské univerzity, vyslovil na serveru Daily Mail domněnku, že mnoho matek mělo na starost péči o domácí vzdělávání a měli méně možností chodit ven.

Roli hrál i stres

Muži v podstatě pokračovali v tom, co dělali – jen místo toho pracovali z domova. Mezitím se najednou přestalo chodit do školy, nakupovat v supermarketech a tak aktivity, které by přiměly ženy vycházet častěji z domova, odpadly.

Navíc se musely vypořádat s domácím vzděláváním dětí a s úplně jiným způsobem života, což přinášelo další stres.
Na nárůstu váhy se tak nepodílelo jen snížení úrovně aktivity a změny stravování, ale pravděpodobně se do toho promítl i stres a problémy s duševním zdravím.

Na otázku, proč se mužům dařilo lépe, profesor Yates odpověděl: „Mám podezření, že je to spíše proto, že muži jsou pravděpodobně docela dobří v tom, že pokračují v podstatě stejně jako dřív. Je zřejmé, že nemohli chodit třeba do hospody, ale pokud jde o pracovní návyky, myslím si, že došlo k menšímu narušení.“

Nejvíce přibrali mladí

Analýza, která byla prezentována na Evropském kongresu o obezitě v nizozemském Maastrichtu, také odhalila, že mladší Britové během pandemie ztloustli až dvakrát častěji než důchodci.

Přibližně 17 % osob mladších 45 let se z nadváhy stalo obézními, zatímco u osob starších 75 let to bylo 7 %.

Profesor Yates dodal, že přibývání na váze u mladých dospělých a žen může v příštích desetiletích vést k vyššímu riziku onemocnění, jako je cukrovka, srdeční choroby a rakovina. Vyzval k přijetí dalších opatření, aby se zvrátily účinky dlouhé karantény.

Dr. David Kloecker, rovněž z Leicesterské univerzity, řekl: „Dlouhá období výluky narušují každodenní režim, což lidem ztěžuje zdravou výživu a udržování kondice. Nicméně je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili příčiny těchto změn tělesné hmotnosti a obezity.“

Jak jsou na tom Češi?

Podle výsledků agentury Ipsos téměř třetina české populace přibrala, naopak 13 % lidí zhublo. Snížení pohybové aktivity se nejvíce projevilo u mladších lidí.

„S výjimkou východoasijských zemí došlo u obyvatel všech zemí světa spíše k přibývání na váze než k úbytku. Nejvíce přibírali lidé v Jižní Americe, podobně jako Češi jsou na tom například Italové nebo Španělé,“ říká k výsledkům Jakub Malý, ředitel Ipsos, v tiskové zprávě agentury.

Zdroj: dailymail.co.uk, ipsos.com
Autor: Dominika Jandorová

Přidat na Seznam.cz
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •