Daniela Kolářová patří mezi oblíbené české herečky. I když nikdy nemusela držet žádnou dietu, celý život má postavu štíhlou jako proutek. Naopak v dětství jí museli jídlo přímo nutit.
Když byl herečce pouhý rok, její rodiče se rozvedli a ona vyrůstala s maminkou v Karlových Varech. Jako tehdy většina dětí jezdila na prázdniny za svou babičkou a dědou do Prahy.
Ti měli chatu na Jarově naproti Zbraslavi. Sympatická herečka tam měla kamarády, se kterými dělali táboráky, hráli hry a koupali se.
Výkrm u babičky
Babička však měla jeden zásadní úkol, a to malou Danielku během prázdnin vykrmit. Tím se z pobytu u babičky stala tak trochu mučírna, jak známá herečka v jednom z rozhovorů vzpomínala.
Tehdy bylo v módě, aby byly děti baculaté jako andílci, což herečka ani náhodou nesplňovala. Proto měla babička tento nelehký úkol, Daniela u ní měla přibrat alespoň dvě kila.
Vše bylo navíc ještě spjato s jejím otcem a jeho zdravotním stavem. Prodělal tuberkulózu a rodina se obávala, aby jí herečka taky neonemocněla.
K jídlu ji přivolávali píšťalkou
Babička si dokonce pořídila píšťalku, kterou svou vnučku svolávala na svačiny, obědy, odpolední svačiny a večeře. Dle slov slavné herečky to bylo tak trochu drastické.
Hodně nerada vzpomíná hlavně na tlusté maso, které do ní babička cpala v domnění, že tím víc přibere. S nechutí si jej cpala do tváří a chodila ve chvilce nepozornosti vyplivovat.
Když se řekne Daniela Kolářová, možná vás jako první napadne film Léto s kovbojem, kde si zahrála po boku Jaromíra Hanzlíka.
Knedlíkové Léto s kovbojem
Obsah filmu snad netřeba představovat, zajímavé však je, jakým způsobem probíhalo občerstvení během natáčení. O catering se rozhodně nejednalo.
Zcela normální bylo, když si herci a členové štábu s sebou na plac brali svačiny. Obědy bývaly domluveny v nedaleké hospodě, kde se často podávaly knedlíky.
I tak si herečka udržela krásně štíhlou postavu. Nejspíš za to mohla její pracovní vytíženost, šla z filmu do filmu, zároveň také hrála v divadle. Navíc se v té době starala o své dva malé syny.
Zdroj: zeny.iprima.cz, max.iprima.cz
Autor: Silvie Grulichová
