Chioská masticha: Tekutý poklad s vůní borovice. Řecký likér z pryskyřice patří mezi světové dědictví UNESCO

Zdroj: Shutterstock

Chioská masticha je název velice oblíbeného a výjimečného likéru, jehož základem je pryskyřice získávaná z řečíku lentišku. Na tomto lehce alkoholickém a prosluněném likéru, který připomene horké řecké léto i uprostřed tuhé zimy, je zajímavá celá řada věcí.

Základní surovina se získává nařezáním kůry stromu

Likér, který má název po pryskyřici, která je v Řecku označena jako masticha, je přírodním produktem stromu. Jde o mízu stromu z rodu Pistaciao. Tato pryskyřice se prodává i jako přírodní produkt, který je vyhledávaný v lidovém léčitelství, ale Řekové se rozhodli i pro jiné využití.

Likér je velkou vzácností, protože míza se získává jen na malé části ostrova, kde je vhodné mikroklima, přestože tyto stromy rostou po celém Středomoří. Jde tedy o exkluzivní záležitost a masticha má dokonce titul Chráněné označení původu v Katalogu světového dědictví UNESCO.

Chioská masticha jako likér

Existuje celá řada málo známých likérů z celého světa, které mají své místo v srdci své země původu. Takový byl i tento nápoj, než si ho oblíbili i lidé z ciziny, kteří přijíždí do této části země. A jemně sladký tekutý poklad s vůní borovice si odváží do svých domovů po celém světě.

Od pryskyřice až po slavnostní přípitek

Každé léto obyvatelé čtyřiadvaceti „mastichových“ vesnic na ostrově, známých jako Mastichiades, vyřezávají železným nástrojem malé otvory do kůry svých stromů a do nádob sbírají hustou tekutinu (slzy), která se místními sběrači nazývá masticha. A dělá se to tak už 2500 let. Pryskyřice je gumovitá a místní ji používají jako dochucovadlo anebo ji destilují.

První historické zmínky o využití pryskyřice

V Orfeových hymnech z 5. století př. n. l. je vůbec první písemná zmínka o využití voňavé pryskyřice, která putovala z malého ostrova do světa. Zajímavostí je, že to byla také první žvýkačka ve starověkém Řecku, která našla využití při hostinách. Její blahodárné účinky brzy objevili mniši a alexandrijští a arabští lékaři, urození lidé si ji přidávali do nápojů a byla oblíbená v harémech osmanských sultánů.

Dokonce i Kryštof Kolumbus si ji cenil stejně, jako vzácné koření, které vozil ze svých cest. Měl to snadné, protože v jeho éře byl Chios pod správou Janova.

Pro atraktivnost nápoje se udržují v povědomí staré legendy. Řecký mýtus pojednává o tom, že mastichové stromy začaly plakat, když vládnoucí Římané mučili křesťanského mučedníka, ale historie chioské mastichy sahá mnohem dál, ještě před příchod Římanů. Staří Řekové pryskyřici používali k léčení zažívacích potíží. Když se voňavá, gumovitá pryskyřice dostala do rukou Římanům, smíchali ji s vejci, medem, vínem a pepřem a vytvořili kořeněné víno.

Masticha moderní doby

Dnes se o výrobu likéru stará jedna řecká společnost, která z něj dobrým marketingem udělala velice žádaný produkt a v roce 2010 z něj vytvořila uznávanou mezinárodní značku.

Likér se vyrábí macerací chioské mastichy nebo chioského mastichového oleje v obilném lihu nebo se masticha destiluje s alkoholem. Směs se poté zředí vodou a před plněním do lahví se osladí. Výsledkem procesu je čistý a jemně sladký likér se svěžími tóny borovice, anýzu, bylinek a citrusových plodů.

Nápoj se servíruje čistý nebo na ledu, příležitostně s vymačkaným citronem nebo smíchaný s jinými ovocnými šťávami.

V poslední době je všestrannou koktejlovou přísadou. V Řecku si ji většinou užívali jako aperitiv nebo digestiv.

Květinová a svěží masticha v sobě spojuje pikantní, sirupovou sladkost s nádechem borovice a mírným alkoholovým pálením.

Zdroj: atlasobscura.com, tasteatlas.com
Autor: Lída Kropáčková

Přidat na Seznam.cz
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •