V dobách sv. Václava, tedy v 10. století, byl jídelníček a způsob života velmi odlišný od toho, co známe dnes. Bydlení bylo malé a téměř bez vybavení. Stravu tvořilo především to, co lidé sami vypěstovali.
Lidé v té době žili převážně ve vesnicích a malých usedlostech. Život se řídil podle ročních dob a fází měsíce a s tím souvisejícím zemědělstvím.
Jak bydlel sv. Václav?
Slované byli schopní stavitelé, ale jejich obytné domy byly překvapivě malé (v průměru jen 12 m2), píše Prima Living, částečně zapuštěné do země a tvořila je jediná místnost.
Dovnitř se téměř nic nevešlo a i vaření probíhalo venku. Pece, sýpky a sklady potravin byly umístěny v blízkosti obydlí. Malé domky měly tu výhodu, že se snadno vytopily, což bylo pro naše předky důležitější než oddělené ložnice.
Kníže Václav obýval knížecí dvůr, který ležel v prostorách opevněného hradiště, moc se však nelišil od příbytků prostého lidu. Knížecí palác představovala dřevěná, pravděpodobně srubová stavba, která na rozdíl od domků ostatních měla více místností a byla lépe vybavená nábytkem a kožešinami.
Co se u nás pěstovalo?
Pěstovaly se zde všechny druhy obilí, ale kvalita byla mnohem nižší než dnes (klasy byly menší a stébla tenčí). Obilí se mlelo na hrubou mouku, ze které se připravovaly kaše, polévky a samozřejmě pekl chleba.
Ze zeleniny se pěstovaly ředkve, okurky, kapusty, dýně, cibule a česnek. V pokrmech se hojně využívaly luštěniny, jako hrách, boby a čočka. V sadech se pěstovaly jabloně, hrušně, broskvoně a postupně přibývaly švestky, třešně a ořešáky.
Nejběžnějším masem bylo drůbeží a hovězí, chov prasat v 10. století teprve začínal. Maso však rozhodně nebylo každodenní záležitostí, minimálně u chudých obyvatel se jednalo spíše o sváteční jídlo. Naopak panstvo hodovalo i na zvěřině. Mléko se pilo kozí, ovčí i kobylí a důležitou součástí stravy byly i sýry, máslo a tvaroh.
Bez polévky a kaše ani ránu
Pokrmy se dělily na dva hlavní druhy – polévky a kaše. Polévky se vařily z dostupných surovin, nejčastěji ze zeleniny a luštěnin, a zahušťovaly se moukou nebo rozdrobeným chlebem. Z kvasu na pečení chleba se připravovala tzv. kyselá polévka. Vývary z masa se podle pořadu Kuchařské čarování objevily až v polovině 12. století.
Mouka z hrubě drceného obilí tvořila základ i kaší. Z nich se nejčastěji jedla prosná, pšeničná a ovesná. Jemnější žito se používalo na pečivo. Za času hladu musela stačit kaše z drcených žaludů.
Základní potravinou byl chléb, který se pekl na horkých kamenech, pece byly tehdy spíše okrajovou záležitostí. Chléb měl podle webu Curia Vitkov podobu placek z nekvašeného těsta z hrubé mouky, postupně se začal objevovat i chléb kvašený.
Med nad zlato
Doklady o dovozu koření, jako je hřebíček, muškátový oříšek a skořice, pocházejí až z 14. století. Nicméně i za doby sv. Václava se kořenilo, zejména na bohatších sídlech. Nejrozšířenější byl kopr a kmín.
Významným dochucovadlem byl med, který se používal také k výrobě medoviny a byl důležitým obchodním artiklem a platidlem. Dokonce se na něj vztahovala daň.
Zdroj: Kuchařské čarování, Curia Vitkov, Jímeto, Prima Living
Autor: Dominika Jandorová
