Vědci se obrací proti tvrzení, že nejlepší je jíst třikrát denně. Navrhují zdravější přístup

Zdroj: Shutterstock

Mezi nejčastější rady v rámci stravování jistě lze zařadit i tu, že bychom měli jíst tři jídla denně. Jenže čím dál častěji se objevují názory, které toto tvrzení zpochybňují.

Důležitá role půstu

Do popředí zájmu vědců i zastánců zdravého životního stylu se dostává přerušovaný půst. Rozalyn Anderson, docentka na Fakultě medicíny a veřejného zdraví Wisconsinské univerzity, studovala přínosy omezení příjmu kalorií, které je spojeno s nižší úrovní zánětů v těle.

Podle ní uvádí půst tělo do stavu, kdy je lépe připraveno opravovat a sledovat poškození a odstraňovat chybně složené bílkoviny. Nesložené bílkoviny jsou vadné verze běžných bílkovin a jsou spojovány s řadou onemocnění.

„Půst by také mohl zlepšit naši glykemickou reakci, tedy stav, kdy po jídle stoupá hladina glukózy v krvi,“ říká na webu BBC Antonio Paoli, profesor věd o cvičení a sportu na univerzitě v italské Padově. Menší nárůst glykémie umožňuje ukládat v těle méně tuku.

Stačí jíst jenom jednou denně?

Někteří odborníci, včetně Davida Levitského, profesora na Cornell University’s College of Human Ecology v New Yorku, tvrdí, že nejlepší je jedno jídlo denně.

„Naše fyziologie je stavěná na hodování a půst,“ říká dle serveru BBC. Levitsky však tento přístup nedoporučuje lidem s cukrovkou.

Odkazuje na stravování před dobou ledniček a supermarketů, kdy lidé jedli, když bylo jídlo k dispozici. V průběhu historie tak často měli pouze jedno jídlo denně. V dnešní době nám hodiny ukážou dvanáct hodin a my máme pocit, že musíme obědvat, přestože tělo tuto potřebu nemá.

Rozvržení jídla během dne

Podle Emily Manoogan, klinické výzkumnice ze Salkova institutu pro biologická studia v Kalifornii, jsou však pro udržení nízké hladiny glukózy v krvi nejlepší dvě až tři jídla denně. Vysoká hladina glukózy nalačno po dlouhou dobu je rizikovým faktorem pro vznik cukrovky 2. typu.

Většinu kalorií byste pak měli zkonzumovat během první poloviny dne. Jídlo pozdě večer je totiž spojováno s kardio-metabolickými onemocněními, včetně cukrovky a srdečních chorob, jak dokazuje např. studie Sofíe Moran-Ramos.

Podle Manoogan je však třeba se vyhnout i příliš časnému rannímu jídlu, protože byste tak neměli dostatek času na půst. Příliš brzké jídlo po probuzení také působí proti našemu cirkadiánnímu rytmu, známému jako tělesné hodiny, který podle vědců určuje, jak tělo během dne různě zpracovává potravu.

Tělo přes noc uvolňuje melatonin, který nám pomáhá spát, melatonin však také pozastavuje tvorbu inzulínu, který v těle ukládá glukózu. Protože se melatonin uvolňuje během spánku, tělo ho využívá k tomu, aby se ujistilo, že nepřijímáme příliš mnoho glukózy, když spíme a nejíme.

Hlavní je pravidelnost

Zdá se tedy, že nejzdravějším způsobem stravování je mít v průběhu dne dvě nebo tři jídla s dlouhým půstem přes noc, nejíst příliš brzy, nebo příliš pozdě během dne a konzumovat více kalorií na začátku dne.

Ať už ale provedete jakékoliv změny, vědci se shodují, že zásadní je důslednost. Jedna věc, kterou přerušovaný půst dělá je, že vnucuje určitý vzorec a našim biologickým systémům se se vzorcem dobře pracuje. Tělo se může již dopředu připravit na trávení.

Zdroj: bbc.com, magazin.aktualne.cz, Rozalyn M. Anderson, Caloric Restriction and Aging: Studies in Mice and Monkeys, 2009, Sofía Moran-Ramos, The suprachiasmatic nucleus drives day–night variations in postprandial triglyceride uptake into skeletal muscle and brown adipose tissue, 2017
Autor: Dominika Jandorová

Přidat na Seznam.cz
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •