Krkonošské kyselo si lze na Štědrý den připravit i z netradičních ingrediencí

Krkonošské kyselo (zdroj: vlastní galerie autora)

Krkonošské kyselo je polévka, na níž si i na Štědrý den pochutnávali naši předci. Dnes navíc při její přípravě můžete použít netradiční, ale zdravé ingredience.

Původ kysela

Kyselo je tradiční polévka, které je oblíbená především v severských oblastech Čech. Nejvíce rozšířená je totiž v Podkrkonoší a Podorlicku, pročež se jí často říká „krkonošské kyselo“. První zmínky o této polévce, kterou horalové konzumovali i na Štědrý den, pochází z počátku 19. století. Lze ovšem předpokládat, že se v určité podobě připravovala i v dřívějších dobách.

Jednotlivé ingredience

Základem kysela je chlebový kvásek, který se ideálně připravuje z tmavé žitné mouky. Další důležitou ingrediencí jsou houby (v zimě samozřejmě sušené) a opomenout byste neměli ani brambory a cibuli. Do polévky se přidává také máslo, kmín a sůl, ale použít lze i další suroviny, které ovšem nejsou nezbytné. Jedná se např. o vejce, případně o smetanu anebo mléko.

Kyselo z hlediska zdraví

Polévky jsou obecně považovány za zdravé pokrmy, ačkoli se samozřejmě najde mnoho výjimek, které potvrzují pravidlo. Co se týče samotného kysela, v základní variantě se jedná o poměrně zdravou polévku, i když ji lze jen těžko označit za „pramen zdraví“. Pokud ji nicméně budete chtít vylepšit, měli byste použít jiné ingredience než živočišného původu.

Krkonošské kyselo jinak

Chcete-li si kyselo připravit opravdu zdravě, použijte chlebový kvásek z celozrnné mouky. Polévce může dodat živiny i zelenina jako např. mrkev, celer, daikon, pórek nebo růžičková kapusta. Při její přípravě rovněž použijte himálajskou či mořskou sůl, ale přidat lze i dosti nezvyklé suroviny. Velmi zdravé jsou např. mořské řasy nebo umeocet. Uplatnění navíc může nalézt i rostlinná smetana.

Zajímavosti o kyselu

  • Krkonošské kyselo se dříve v horských a podhorských oblastech na severu a severovýchodě Čech konzumovalo opravdu často. Nebylo výjimkou, když bylo na snídani, k obědu i k večeři.
  • Polévka se připravovala z levných a snadno dostupných surovin, což vysvětluje její velmi častou konzumaci.
  • Kyselo se připravovalo i na Štědrý den, ačkoli je vzhledem k výše zmíněnému zřejmé, že se nejednalo o sváteční pokrm, na který se všichni celoročně těšili.
  • V mnoha krkonošských domácnostech se tato polévka připravovala ve speciálním hrnci, jemuž se říkalo „kyselák“.
  • Kyselo se často zaměňuje s kulajdou. Základem této polévky ovšem není kvásek a navíc do ní správně nepatří ani houby.
Přidat na Seznam.cz